I cesta může být cíl

Rok se s rokem sešel a já vyrážím na cestu. Tentokrát je cílem Finsko. Jde o destinaci, kterou jsem za 14let řízení kamionu ještě nenavštívil. Teď, když jsem 4 roky na pozici provozního mistra společnosti ČSAD Logistik, jsou pro mě tyto cesty skvělým odreagováním od pracovního nasazení. A taky mi vždy připomenou, proč obě práce miluju.

Je neděle, 5hodin ráno a já sedím za volantem jedné z nejnovějších souprav naší flotily. Jedná se o tahač MB Actros 1845 LSNRL(s kamerami místo zrcátek) a návěs Schmitz. Vyrážím ze Šumperka přes Červenohorské sedlo směr Jeseník. Zde jsem si naplánoval tankování na ČS Nikey. Nastává drobný problém, ČS nemá tankomat a obsluha přijde až za 2hodiny. Nečekanou komplikaci řeším tankováním u konkurence, což mě samozřejmě mrzí. Z Jeseníku pokračuji na Mikulovice/Glucholazy. I v neděli zde polská Straz Graniczna, vykonává kontroly kvůli COVIDu. Ještě, že se tyto kontroly ve většině zemí netýkají řidičů MKD. Ačkoli se mě navigace neustále snaží dostat na dálnici, volím raději trasu po okreskách Nysa – Opole – Czenstochowa. Tady najíždím na dálnici A1 směr Warszawa. Dálnice připomíná naši D1 s nepatrným rozdílem. Na rekonstruovaném úseku se tady neplatí mýto. Chachaři z Wawy stále nepovolili tranzit nad 12t, proto je nutná objížďka přes Grójecký okruh. První den zakončuji na pumpě u Minsku Mazowieckého.

Pondělí, půl páté ráno. Jelikož je okruh vedený přes vesnice a městečka, vyrážím brzy, abych se vyhnul největšímu náporu vozidel mířících do polského hlavního města. Cesta příjemně ubíhá. Projíždím přes Zambrow, Lomžu, Augustov. Suvalky mají už obchvat. Příjemná změna, oproti poslední cestě do Ruska před 18lety. Poláci celkově budují obchvaty více než my. Malou nervozitu přináší příjezd na hraniční přechod Budzisko. 8aut ITD vás dokáže malinko znejistit. Pokud vás Inspekcija Transportu Drogoweho zastaví, většinou bez pokuty neodjedete. Smutné, leč pravdivé. Projel jsem. Teď ještě koupit dálniční známku pro litevské dálnice a můžeme pokračovat. Přechodem LT hranic se mění i časové pásmo. Čím blíže Kaunasu, tím lepší litevské cesty jsou. Opačně to ovšem platí taky. Odpoledne zakončím příjezdem na litevsko-lotyšskou hranici. Zpráva na telefonu mě upozorňuje na nutnost vyplnění příjezdového COVID formuláře. Tato povinnost se zde vztahuje i na osádku MKD. Hrozba pokuty až 2000EUR je dostatečnou motivací pro jeho vyplnění. Pro tranzit je platnost QR kódu, který obdržíte po vyplnění formuláře, pouhých 12h.

Úterý, vyjíždím nad ránem. První kilometry po dálnici dokonale reflektují stav lotyšských cest. Ono i to označení dálnice je trošku zavádějící. Jeden pruh pro každý směr, tak si u nás dálnici asi nikdo nepředstavuje. Alespoň ta příroda je zde nádherná. Příjezd do Rigy začíná po hrázi přehrady na řece Daugava, zakončené vodní elektrárnou u městečka Dole. I Riga má svůj obchvat pro tranzit nad 12t, který je posetý nekonečným množstvím světelných křižovatek. Cestou k estonské hranici projíždím nádhernou krajinou s mnoha městečky na pobřeží Rižského zálivu. Jen kvalita cest se malinko zhoršila. Důkazem je i samovolně vypadený blinkr u podběhu levého kola, který visí na přívodním kabelu. Příjezd do Estonska trochu kazí déšť. O tom, že se blížíme k severu, mě ujišťuje změna značení. Zatímco ještě v Lotyšsku je na značkách upozorňujících na zvěř jelen ve skoku, v Estonsku je vyobrazen sob. Směřuji k Tallinu, konkrétně do přístavu Muuga, odkud bych měl plout do Helsinek. Příjezd do přístavu je skvěle značený (ani jedna značka se symbolem trajektu), ale hledání Check-in kanceláře nezabere více než pár minut. Shromaždiště před lodí je nacpané k prasknutí, asi bude plno. To se potvrdí ihned po najetí na trajekt. Jako jediný lowdeck najíždím nahoru do patra. Ještě otočit a zaparkovat hezky těsně. Ačkoli plavba trvá pouhé 3hodiny, tak má každý řidič k dispozici vlastní kajutu a možnost palubního stravování. Dnešní menu je zeleninový vývar a sekaná s bramborem a dušenou mrkví. Výjezd z lodi je v opačném gardu. Otočit se, sjet na dolní palubu a vyjet ven z lodi v přístavu Vuosaari (součást Helsinek). Ve Finsku se neplatí dálniční poplatky, nemusím tedy shánět prodejní místo. Cílovou destinací je městečko Nurmijärvi, kde budu další den vykládat.

Středa, probouzím se do nádherného dne. Nájezd na vykládku pneumatik proběhl o několik hodin dříve než je oficiální termín. Jelikož Finsko není zrovna typickou destinací Logistiku, nakládka zpět přichází až na čtvrtek. Krásné volné odpoledne využívám k procházce po městečku a odpolední kávě. Jde asi o nejdražší presso, které jsem ochutnal. Když si servírka řekla o 12EUR, tak jsem málem spadl pod pult. Inu jiný kraj, jiné ceny.

Čtvrtek. Chtěl bych nějak normálně projet Helsinky a tak vyrážím relativně brzy. Na nakládku celulózy v přístavu Vousaari přijíždím ten den jako první. Asi po hodině mám naloženo 24t, zakurtováno. Registrace na trajekt zpět do Estonska je sice cca 300m od nakládky, ale spadá pod jiný přístavní systém a cesta zabere více než 5km. Tentokrát najíždím na loď na dolní palubu. Opět dobré jídlo, hrachová polévka a rybí karbanátky s brambory, jsou zpříjemněním plavby. Sjezd z trajektu se zkomplikuje, jelikož fouká silný vítr a loď se nedaří ukotvit. Asi za půl hodiny přichází pokyn nastartování motorů a já sjíždím z lodi. Vítá mě větrné, ale slunečné Estonsko. Příjezd na lotyšské hranice mi zpestří policejní kontrola COVID příjezdového formuláře s QR kódem, ještěže jsem ho vyplnil. Po 15hodinách výkonu, přijíždím na lotyšsko-litevské hranice a jdu spát.

Pátek. Noční déšť komplikuje výjezd z parkoviště. Snad to bude poslední zdržení na této cestě. Příjezd do Polska opět zpestřují blikající vozidla ITD, dnes už mají své obětní beránky a já tedy projíždím. Průjezd městem Lomža je z tohoto směru omezen na 30t, musím tedy najet na značenou objížďku. Na té je asi po kilometru rekonstrukce vozovky a objížďka je vedena zpátky do zákazu 30t, úsměvné. Ovšem pouze do doby, kdy se za mostem, kvůli kterému je to omezení, objeví 2policejní hlídky. Trošku ve mně hrkne, ale jedu dál. Dnešních 650km zakončím týdenním odpočinkem u vesničky Slomczyn na Grójeckém okruhu Warszawy. Je zde autodrom, na kterém se každý víkend pořádaly nějaké závody nebo koncerty, ale provoz je značně omezen kvůli pandemii.

Sobota, povinný odpočinek v Polsku.

Neděle, abych vyhověl nařízení 561, vyjíždím nad ránem směr Katowice. Cesta příjemně ubíhá až do chvíle, kdy dojedu ve zúžení osobní vozidlo jedoucí 50km/h na 70tce. Toto jsou momenty, které mi v kanceláři rozhodně chybět nebudou. Parkuji u města Tychy a jdu si dát kávu. Tentokrát za přijatelných 8zl.

Pondělí, vyrážím brzy. Vykládka celulózy v Žilině jde rychle a tak po jejím skončení spěchám do Otrokovic naložit pneumatiky, tentokrát do Švédska. Tady už to nejde tak rychle, 2sklady a ani na jednom není zboží nachystané. Nepříjemné zdržení. Konečně mám doklady od nakládky a můžu vyrazit směr Mohelnice. Ještě malá koupel auta na Nikey v Přerově a dotankování v Olomouci, abych soupravu předal připravenou na další cesty.

Ačkoli bylo těch 3400km skvělých, tak jsem velmi rád u mých milovaných žen. Manželky Lenky a dcer Verunky a Aničky.

Ostatní novinky

Velká cena Mohelnice Truck Trial opět letos zažila skvělý ročník

TENISOVÝ TURNAJ OSTRA GROUP OPEN 2024 BY PURPOSIA STARTUJE V PONDĚLÍ

SKUPINA OSTRA v číslech

Adip od nového roku větší a silnější

Ostravští basketbalisté se statečně rvou ve skupině A2

Šimon jede na Dakar - seznamte se s nejmladším členem našeho FESH FESH teamu

pojďme začít spolupráci

Zaujala Vás naše nabídka? Ozvěte se nám

Společnost ČSAD LOGISTIK Ostrava a.s. je členem holdingu OSTRA GROUP a.s.
2024 Všechna práva vyhrazena ČSAD LOGISTIK Ostrava a.s.